Něco z historie létání na Hané

Haná, respektive město Prostějov, je hluboce spjato z letectvím v podstatě již z dvacátých let minulého století.

Dávno a dávno tomu, byl v místech, kde se dnes rozkládá prostějovské letiště, velký rybník. Podle historických pramenů to nebyl ledajaký rybník, ale velká zásobárna vody a ryb pro široké okolí. Ryby se odsud údajně dovážely až do Brna a daleké Vídně. Na jeho břehu byla vykonána i nejedna veřejná poprava.

V 19.století byl rybník vysušen a na jeho místě vznikly úrodné louky. Lepší využití pro tento prostor tehdy nebyl díky akutnímu nebezpečí častých záplav. Toto nebezpečí definitivně zaniklo až po vybudování přehrady u nedalekého Plumlova.

Začátky slavné historie Prostějova v oblasti letectví, se mohou počítat od roku 1921. Archiv města Prostějova uvádí, že 19.prosince 1921se uskutečnila schůze Městského zastupitelstva, kde bylo dle zápisu sděleno: "čl.20: Na příslušných místech zakročeno, aby v Prostějově zřízena byla Letecká vojenská škola z Chebu. Potřebné pozemky pro letiště a hangáry a dílny byly nabídnuty." Přestěhování letecké školy z Chebu bylo nutné z důvodu častých případů přeletů československých letadel přes státní hranici s Německem. Díky tomu hledalo Ministerstvo národní obrany vhodné místo pro přesunutí školního leteckého střediska hlouběji do vnitrozemí. Mezi vhodná města patřila především Olomouc a Prostějov. Již 5.ledna následujícího roku se sešli zástupci letecké školy v Chebu a Městské rady Prostějova, aby uskutečnili společnou prohlídku nabízených pozemků "Za chaloupkou". Prostory se ukázaly jako vyhovující a zástupci letecké školy se vyjádřili, že budou umístění školy v Prostějově podporovat. Dne 3.března 1922 jednali zástupci města s komisí Ministerstva národní obrany ČSR, o možnosti a podmínkách výstavby vojenského vzduchoplaveckého učiliště, načež byla o tomto zámyslu uzavřena předběžná dohoda. 31.března pak městské zastupitelstvo o zřízení tohoto učiliště oficiálně požádalo. Ve prospěch umístění letecké školy v Prostějově, se branný výbor Poslanecké sněmovny vyjádřil již 5.dubna 1922.

Dne 12.května 1923 byla, mezi zástupci MNO a prostějovskou městskou radou, podepsána čtrnáctibodová smlouva (punktace) o základních povinnostech a závazcích obou smluvních stran při výstavbě učiliště. Podle této smlouvy se město zavázalo k provedení všech stavebních prací podle požadavků a stavebního projektu vojenské správy a dále k finančnímu krytí veškeré výstavby u finančních ústavů. Tento finanční úvěr splácela vojenská správa v pravidelných splátkách.

Při dalším jednání městských radních s vojenským zemským stavebním velitelstvím v Brně, které schvalovalo uvedenou punktaci, k ní byly připojeny další požadavky vojenské správy. Jednalo se o vybudování dvou silničních komunikací k letišti, získání pozemků pro stavbu železniční vlečky, prodloužení elektrického vedení, vodovodu a kanalizace a konečně garance bytů pro vojenské gážisty (vojáky z povolání) z městského bytového fondu.

V průběhu roku 1923 byla budoucí letištní plocha odvodněna a její terén byl upraven tak, aby plně vyhovoval tehdejším požadavkům na letecký provoz.

Dne 3.června 1924 uzavřelo město Prostějov s MNO nájemní smlouvu. V ní se pravilo, že město Prostějov pronajímá vojenské správě plochu cca 85 ha na dobu 30 let, počínaje dnem 1.září 1923. Nájemné bylo stanoveno finanční částkou 200 Kč za jednu měřici* a rok. Koncem roku 1924 byla dokončena výstavba přístupových silnic k letišti a tím prakticky skončily přípravné práce. Po nich mohlo být přistoupeno k výstavbě vlastního leteckého učiliště.

Samotná výstavba vojenského leteckého učiliště se uskutečnila ve dvou etapách. První etapa zahrnovala čtyři objekty: velitelskou budovu, dvě budovy pro ubytování mužstva a kuchyni. Přes určité problémy se stavbou, byly všechny budovy do 9.června 1927 zkolaudovány. Ve druhé etapě byla postavena ošetřovna, tělocvična, učebny, byty pro kmenové důstojníky a rotmistry v areálu učiliště a některé další menší stavby nutné pro provoz učiliště a letiště. Druhá etapa byla ukončena v polovině roku 1931. Celkem stála výstavba leteckého učiliště
téměř 18 miliónů Kč.
Výcvik a výchova budoucích vojenských pilotů probíhaly počátkem dvacátých let ještě v Leteckém učilišti v Chebu. V průběhu září 1925 se odsud začaly přesouvat do Prostějova první části tohoto leteckého učiliště. Dnem 16.září 1925 zahájilo činnost tzv. Detašované oddělení leteckého učiliště v Prostějově. Jeho součástí bylo velitelství s hospodářskou a technickou správou, 1.školní letecký oddíl a škola pro odborný dorost letectva.

Definitivně se letecké učiliště (tj. jeho velitelství) přemístilo do Prostějova ve dnech 21. a 22.září 1927, den poté velitelství zahájilo svou činnost. Dosavadní sídlo vojenského učiliště v Chebu se tak stalo detašovanou částí, spadající pod velení v Prostějově.
Ve dnech 15. až 20. září 1928 se z Chebu do Prostějova přesunul 2.školní letecký oddíl. V Chebu zůstala již jenom pilotní škola stíhací, která však také spadala pod prostějovské velitelství.

Dne 19.ledna 1929 došlo ke změně názvu na Vojenské letecké učiliště Prostějov. Strukturu školy tvořilo velitelství VLU, 1.školní letecký oddíl, 2.školní letecký oddíl, oddíl leteckého dorostu a park s technickou správou.
Díky politické situaci v Evropě v polovině třicátých let prudce vzrostly výcvikové úkoly. V listopadu 1935 proto byla zahájena výstavba dalšího letiště u obce Stichovice (dnes Mostkovice). Nové letiště se nazývalo "Letiště Prostějov II (Stichovice)" a letecký provoz zde byl zahájen 1.července 1937.

V souvislosti s událostmi, vedoucími ke vzniku druhé světové války, obklíčily 15.března 1939 v odpoledních hodinách jednotky německého protiletadlového dělostřelectva prostějovské letiště. Následujícího dne obsadily jednotky německého letectva budovy leteckého učiliště.
Propouštění mužstva a likvidace učiliště trvala až do dubna 1939.

Předválečné VLU bylo vysoce kvalitní vojenskou školou, která vychovávala skutečné bojovníky oddané vlasti. Mnozí z těch, kteří na prostějovské půdě začínali životní dráhu vojenského pilota, patřili v období druhé světové války k hrdinům, na které svět dodnes s úctou vzpomíná. Mezi mnoha k nim patří i rodák z nedalekých Otaslavic, Josef František, který se stal nejúspěšněším stíhačem Bitvy o Británii, nebo genmjr. František Peřina, rodák z Morkůvek, který byl nejúspěšnějším československým stíhačem ve Francii.


Prostějovské letiště v roce 1925 (let. snímek)		A už se létá (rok 1926)

Mladí piloti se svými mechaniky (rok 1926)		Pilot se svým mechanikem (rok 1926)

Start celé letecké školy (rok 1926)		I tak to někdy dopadlo - dům na náměstí v Prostějově (rok 1926)

Za okupace byla obsazena všechna letiště Hané - Prostějov vojenské, Prostějov Letecká louka (sloužila hlavně plachtařům), letiště Stichovice a přilehlé letiště Kostelec na Hané. V průběhu celé druhé světové války byly na prostějovském letišti umístěny německé letecké školní jednotky. Jednalo se nejprve o Fliegerausbildungsregiment (FAR) 43. Později zde působila jednotka Flugzeugführerschule FFS A/B 71 Prossnitz. V závěru války zde byly
také umístěny bojové jednotky 1./JG 53 "Pik As", Stab.a II/JG 77 a 4./NJG 100. Spojeneckým náletem dne 24.srpna, byly zničeny objekty celé severní strany letiště a poškozena letištní plocha. Ta však byla, díky svému travnatému povrchu, rychle opravena. Letecká kasárna přežila nálet téměř bez úhony. Až v květnu 1945 byla letounem Rudé armády zapálena střecha budovy mužstva č.III, která následně celá shořela.

Zůstala letiště Prostějov vojenské a Stichovice. Pamětníci pamatují po válce létat "mezky", "aráda", "síbly", "dakoty", a také "moskyta". Pak přišly Lavočky, IL-10 Šturmovik. Na letišti Stichovice se také přeškolovali piloti vznikající IAF (israeli air force), kam se prodali mezkové smontování v Avii. Balzu z Moskyt pak využívali tehdejší modeláři.

Činnost VLU po válce byla obnovena již 18.srpna 1945. Trvala až do 31.srpna 1959, kdy byl 1.letecký školní pluk přemístěn do Prešova. V té době mu velel pplk. Pavel Kocfelda, známý stíhací pilot, bojující ve druhé světové válce v Anglii a poté na východní frontě, včetně účasti na bojových akcích v průběhu SNP z letiště Zolná a Tri Duby. Část 1.lšp však v Prostějově vydržela déle. Tato odloučená jednotka, pod velením mjr. Richarda Horilého, ještě prováděla na letišti Stichovice výcvik indonézských pilotů. Do Prešova byla odvelena v březnu 1960. Již předtím, ve dnech 17. až 30.srpna byl do Prostějova přemístěn 1.dopravně-výsadkový letecký pluk z letiště Praha- Kbely. Jeho činnost však v Prostějově neměla dlouhého trvání, protože už ve dnech 25.července až 20.srpna 1960 byl tento pluk přemístěn do Mošnova. Na prostějovském letišti zůstala jenom jeho malá odloučená část, letka lehkých dvouplošníků An-2.

V prosinci 1968 byl na letiště Stichovice přemístěn 12.vrtulníkový pluk z Olomouce, který musel tamní letiště uvolnit "návštěvníkům" ze Sovětského Svazu. V roce 1969 byl tento pluk zrušen a jeho technika přemístěna na letiště Prostějov. Zůstaly po něm pouze tři vrtulníkové letky, které měly ve výzbroji typy Mi-8, Mi-4 a Mi-1. Spolu s letkou An-2, tvořily odloučenou část 1.dopravně-výsadkového pluku (VÚ 2073/A), s velením v Mošnově. Velitelem odloučené části byl pplk. Karel Vejs, zabezpečujícímu letištnímu praporu velel pplk. Sochora. Mimo leteckého útvaru byly v té době v leteckých kasárnách dislokovány ještě výsadkové útvary z Prešova a Holešova. Tento stav vydržel až do roku 1974.

Do roku 1974 patřilo Prostějovské letiště letcům (vrtulovým) a výsadkářům. Po roce 1968 hlavně výsadkářům a nově se objevily vrtulníky.

Letecký provoz jen sportovně výsadkový, letectvo je pryč zůstali jen věrní virtuální piloti "Hanácké perotě"

PS.: Snímky z dvacátých let dosud nepublikované, uveřejněny se souhlasem majitele soukromého archivu (časem jich bude víc...)

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu molotko@seznam.cz. Naposledy změněno: 27. 10. 2006

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu molotko@seznam.cz.
Naposledy změněno: 27. 10. 2006